Chybotisk 50/50 – DOPLATIT

Historie naší největší filatelistické rarity
Často se mi stává, že mi mnozí kladou otázku, jak vlastně vznikla naše největší sběratelská rarita – chybotisk 50/50 DOPLATIT.


Jakou funkci měly vlastně známky Doplatní?
Používání poštovních známek se změněnou funkcí k vyplácení zásilek je z poštovního provozu dostatečně známé, v některých obdobích poštou tolerované či dokonce úředně povolené. Používání doplatních známek ve funkci známek výplatních bylo poměrně časté, zvláště po vzniku Československé republiky v I. tarifním období, zejména po dobu platnosti rakouských a uherských poštovních známek, coby československých předběžných a souběžných. Poštou bylo tolerováno a důvodem byl nedostatek známek určitých hodnot a druhů na některých poštách, mnoho zásilek z této doby však bylo poznamenáno aktivitou tehdejších filatelistů a poštovních úředníků (často v jedné osobě), kteří uměle vyráběli nejrůznější „rarity“.

Takže k histori …
Koncem roku 1928 byly mezi upotřebenými známkami nalezeny exempláře s přetiskem 50 na hodnotě 50 h červené. Postupně bylo do dnešní doby údajně nalezeno 18 exemplářů, všechny upotřebené. Známky pokud je razítko čitelné, mají razítko poštovního úřadu Praha 14 (Holešovice) s údajem data v lednu 1928. Neupotřebená známka dosud nebyla předložena. Pravděpodobně byl při výrobě známek s přetiskem vložen omylem jeden arch hodnoty 50 h červené a opatřen přetiskem číslice 50 (podobnost se známkami hodnot 20 a 150 h). Během času se stal tento chybotisk velmi populární pro svůj ojedinělý výskyt a je řazen mezi nejvzácnější československé známky.

Jak tedy došlo k tomu, že se známka stala též hledanou raritou. Koukám–li do historických katalogů, pak jsem přesvědčen, že exemplář byl raritou už v době svého vzniku. Vezmu–li v úvahu tehdejší příjmy a katalogovu cenu exempláře, musím říct, že pro běžného sběratele byl exemplář nedostupný již ve své době. Například Eksteinův katalog z roku 1936 hodnotí CHYBOTISK částkou 4000,-Kč – což je zhruba plat odpovídající bankovnímu úředníkovy v pozici ředitele banky, nebo zhruba 1 platu ministra československé vlády. Normální příjem obyčejných pracujících lidí je zhruba 25 – 35 Kč a to týdně!! Zaměstnanci Československé pošty a Československých státních drah měli příjmy o něco větší – tj. 45 – 55 Kč a hlavně měli tzv. definitivu, tedy jistotu své penze.

V době války se neví přesně, co se s jednotlivými exempláři stalo, většina jich zřejmě skončila v exilu, spolu se svými majiteli, nevím, že by některé exempláře byly zabaveny říšskými orgány, tedy především od židovských obchodníků, kteří museli ukončit svoje podnikáni a předat své známky do „úschovy“ říši. V době poválečné se situace velmi změnila, cenově se změnilo totiž skoro vše. Pokud si vzpomenete, exemplář je uveden i v dílu 30. Případů majora Zemana a to v díle Bestie, kde syn, který se snaží utéct za hranice, tak od otce – obchodníka předává synovy, utíkajícího za hranici svoji chloubu a poslední majetek – chybotisk 50/50. V té době byl exemplář hodnocen již částkou hodně přes milion korun. Vždyť i makléř na filatelistické burze – pan Klotz připravoval „nejmíň miliónovou šmelinu!“.


Starý Váchal podává svému synovi svoji chloubu a poslední majetek…
(ze seriálu 30. Případů majora Zemana – díl Bestie)

Poznámka:
V poslední době se na internetových aukcích objevily pokusy, vydávat ** padělky za neexistující variantu této hledané rarity. Proto pozor! 50/50 ** neexistuje, všechny pravé známé exempláře jsou razítkované!

Autor: Tomáš Fijala (www.tomfijala.cz – katalog známek on-line)