Bratislavské výstavní aršíky a aršík PRAGA

Zajímavosti exilového vydání 1939 – 1945
Toto období patří mezi populární, neboť zahrnuje období šesti let okupace, z poněkud jiného pohledu a to z pohledu londýnské exilové vlády.
Řeč je o hledaných exilových aršících, především o raritách.

V době okupace fungovala v Londýně exilová vláda vedená prezidentem Benešem, kterou státy bojující proti nacistickému Německu uznávaly jako legitimního představitele ČSR. Z tohoto titulu mohla vláda případně vydávat i státní ceniny včetně poštovních známek, v praxi se tak ovšem nedělo, protože de facto neovládala žádné území, pro které by takové známky mohla vydat a kde by mohly být použity (tuto možnost uplatnila až při přípravě tzv. Londýnského a Moskevského vydání, které bylo určeno pro osvobozené území ČSR).

K otevření Světové výstavy v New Yorku zahájila činnost a při otevření Československého pavilonu na této výstavě byly přetištěny oba bratislavské výstavní aršíky a aršík PRAGA velkým státním znakem a texty, jež jsou vyobrazeny.
(pro zobrazení v plné velikosti klikni na náhled)

 Vydání uskutečnil generální komisař čs. pavilonu J. J. Janeček se souhlasem československé vlády v Londýně, takže lze v těchto přetiscích spatřovat poloúřední vydání.

Rovněž pro kanadskou národní výstavu v Torontu byly přetištěny aršíky PRAGA, ale poněvadž pro vstup Kanady do války se výstava neuskutečnila, byly aršíky znovu přetištěny a vyprodány na výstavě v Nev Yorku o rok později (-v r. 1940).

Také v druhém roce výstavy se prodávaly přetištěné aršíky pouze se změnou roku a s přítiskem průčelí výstavního pavilonu. Velký státní znak byl vytištěn barvami černou, zelenou, modrou, zlatou a stříbrnou. V roce 1940 pak ještě barvou červenou. Nápisy jsou vždy stejné. Aršíky byly zabaleny do celofánových obálek a vloženy do tužších destiček, jak tomu bylo u aršíku Kde domov můj? Na levé vnitřní straně destiček je vytištěn nápis, který byl napsán na vnitřní stěně pavilonu a jenž připomínal návštěvníkům, že před 300 lety ztratily Češi a Slováci svobodu poprvé, a že si ji chtějí znovu vydobýti.

K orážení aršíků byla k dispozici tři různá razítka s nápisy:
  – CZECHOSLOVAK – DAY – ČESKOSLOVENSKÝ DEN
  – Opening day of the Czecho – Slovak pavilon 11. V. 1940
  – Czecho – Slovak – Pavilon New York Worlďs Fair – Newyorská světová výstava Československý pavilon.

Větší část aršíků byla rozprodána návštěvníkům a jenom malý zbytek zakoupil obchodník v den skončení výstavy.

Neúřední přítisky na čs. aršících 1940, 2.5. (?)
Neúřední přítisky pro světovou výstavu v Torontu 1939

Neúřední přítisk (KT a reliéfní tisk) státního znaku a textu „Czecho – Slovak Participation Canadian National Exibition, Toronto 1939“ v barvě černé, červené, modré, zelené, zlaté a stříbrné na čs. aršících A329/330, A342/343 a ANV 18.
Přítisky, s nimiž údajně souhlasila čs. exilová vláda, zhotovil Čs. výstavní výbor a měly pomoci financovat provoz pavilonu ČSR na výstavě. Existuje řada variant.

Jiné zajímavosti
Vznik přítisků měl zřejmé filatelistické a komerční pozadí. Navíc se na jejich přípravě podílela řada filatelistických odborníků a tak nemůže překvapit množství nejrůznějších „odchylek a zajímavostí“. Kromě základních přítisků tak byly zhotoveny a prodávány i přítisky převrácené, posunuté, šikmé či provedené v odlišných barvách. Známé jsou i přítisky na aršících razítkovaných čs. razítky či provedené na jiných než výše uvedených aršících (A335 a A347).

Vyskytují se též aršíky s podpisem především ministra zahraničí – Jana Masaryka.

Některých „odchylek“ bylo zhotoveno doslova jen několik kusů. Jejich význam však není třeba přeceňovat. Aršíky byly prodávány vložené v kartónových destičkách s vyobrazením čs. známky č. 349 a s texty vážícími se k příslušné výstavě.
 

Autor: Tomáš Fijala (www.tomfijala.cz – katalog známek on-line)